a proč zrovna v tom jedna plus nic s hajzlem na chodbě, to prostě nechápu.... měli zůstat u něj, ten měl byt po mámě a větší, ne? Leda by ho pronajali, aby něco měli, vždyt mladá paní neumí vůbec nic a Dan je mimozemštan....

Jojo to byl byt jeho mamy. Ale asi by se musely postavit novy kulisy a prisli by jsme o humorny situace s premistovanim kocky atd

No pokud vím, tak ten byt po mámě někdo vytopil nebo vyhořel? Nebyl jeho, byl tam jen nájmu. Pak skončil bez domova a pak si našel taky nějakej krcálek.
A jestli jeden nebo druhej krcálek je asi putna.
Jinak sorry, teď jsem jen načuhovala, nemohla jsem se sem dostat Jsem se musela zaregistrovat znovu a vzalo mi to asi až šestou registraci.

Je to tu pořád takový divný. Asi už to nikdy nebude v původním stavu že? Jako ostatně celý svět.

Celý svět včetně mezilidských vztahů se nějak vymyká z kloubů... Holt si na to musím zvyknout.

je to takový provizorium, ale já skutečně nevím co s tím a kam jinam.... mě baví, že se sem nikdo cizí nemontuje, těch trollů co jsme si užili na jiných forech, to mi doopravdy nechybí teda.... je to tu takový mdlý, ale nevadí mi to....

Jo. Jsme taková hodně specifická skupinka.

Moc nás tady teď není. Je to škoda, že se to takhle pojebalo. Všechno je nějak na hlavu postavený. Petro kočko, napiš nám něco o Tvojí malé:-))

no jo, žijeme,...je to ted hektický, za tři měsíce jí budou tři a každý den něco nového a také...ano, období vzdoru a záchvatů vzteku, kdy se z nejmilejší holčičky pod sluncem stane funící rozzuřený cosi, co má navíc repráky a paprskomety a tak..kope, kouše... ale hned to zas přejde, tam je chyba v komunikaci...ona něco chce, já jak jsem hluchá, tak nevím co, navíc ona pořádně ještě zřetelně nemluví - drmolí - takže já nevím co chce, ona opakuje, gesta, já nevím, gestikulace s gradací..... a vygraduje to v záchvat vzteku....klasika....
jinak jako mluví, strašně miluje auta a vlaky, to je furt vláček jedeee...lampa svííítííí, auto tůůůt.... dej, podej, moje, nééééé, jooooo, nepudu apod.... krásný rozhovory to jsou.... " Jak se jmenuje pejsek od Hurvínka?" "Žerýýýýýýk!!" Jak se jmenuje černá kočička? " Madlíííííík" (madlenka, naše nebožka, co zná z fotek) - Jak se jmenuješ ty? "Jááá!!" Nene, ty jsi Verunka "Unka!!" jak se jmenuju já? "Tyyyy!!" nene, já jsem maminka... "Jája!" (místo máma se jmenuju Jája prej..) Jak se jmenuje táta? "Žerýýýýýýk!" nojo, no....

Jediné, co opravdu neumí, nebo si to ještě pořádně nespojila, je bohužel nočník, takže ne, pořád v plenách..at dělám co dělám.... ne, prostě ne. Je to bejčice jak vyšitá. Tak nevím, snad se nebude v plenkách vdávat a jednou si to spojí, že..... a miluje lítání, běhá vlastně celý den, neustále, doma, venku, pořád v pohybu.....lítá jak urvanej vagon a já lítám za ní - vynikající odtučnovací kůra. Je moc milá, když chce, tulí se, nosíkový pusinky, a pak jak jsem psala - v mžiku se změní v prskajícího netvora....

miluje zvířata - všechny. Nebojí se ani čerta, byl tu mikuláš onehdy, já na ní byla tak pyšná, vůbec se nebála, smála se, andělovi totiž svítil košíček a čelenka, ta to bylo - "jéééé, svítí, deeeej, já chciiiii" a čert tam blblbl, ani si ho nevšimla - nesvítil Nebojí se ani koní, já ted chodím jezdit - potřebuju si vyčistit nervy, chybělo mi to, tak jsem prostě musela už udělat něco pro sebe, tak jsem si to zařídila - a říkám si, ježiš, ta se bude bát, přece jen, pes nebo tak, to je malý - ale kdepak..... ani nemrkla, on jí vlastně ten kůn nezajímal, jí zajímal postroj, lezla mu pod břicho a jéééé - pořád něco.

Uhlídat to, to je nadlidský výkon. Vždy se večer zhroutím a já, noční pták, co jsem vydržela bdít do rána, v devět spím.... tak uvidíme, jak to vše půjde dál.... snad se naučí sama jíst a taky ty pleny, to je fakt jediné, co mi strašně dere..... protože za to můžu já, nevím, jak jí to naučit, nemám se s kým poradit, maminka už není, jak víte...... snad to dám....

Vnučce byly dva a chvílema mám silnej pocit, že popisuješ ji
Nočník nelámej přes koleno, nenuť ji, ještě by si ho totál zošklivila a sekla se....jak jsem odnaučila děti z plenek už si nějak nepamatuju, ale starší vnučce jsme na jaře, jak se udělalo teplo, začali dávat místo plenek normál spoďárky, to už v tom počůraným nenastydla, když v tom chvíli zůstala....začalo jí vadit, jak jí to teklo po nožičkách a vzala nočník na milost Taky jsou nočníky, co i zahrajou, když tam něco spadne....ale jestli je to úspěšný netuším

ona je ještě taková hodně dětská, no, byt se jí věnuju jak můžu, tak to prostě s ní moc neumím, obecně s dětma....ale vím, že tu budu vždy pro ní a opravdu se snažím jak můžu.... já si říkám, at si prostě v životě dělá co chce, hlavně at je štastná a zdravá, na ničem jiným nezáleží... a vyvíjí se dle mého názoru jak má, žádný dítě není tabulkový... v něčem je napřed, v něčem pozadějc, ale zatím nic extrémního.... hlavní je, že mi rozumí, co jí řeknu, udělá, umí si sama hrát, maluje, tancuje, miluje písničky - bohužel, od rána do večera tu vyhrává wheels on the bus a baby shark a ten americkej debil, Blippi, co vypadá jak Ovčáček.... a Michal ze školky...já už je tak NENÁVIDÍM , řekne si co chce, nebo gestem naznačí, je štastná , normální a zdravá. To mi stačí, zbytek prostě nějak bude..... nočníky má tři a dokonce ten dětskej hajzlík, vypadá jak miniaturní záchod, a na tom jezdí jako na motorce. Absolutní nezájem. Tak nevím

Naše děti taky měli pár oblíbených pohádek a filmů a já to už tak strašně nenáviděla. třeba Casper si nepustím ani dneska. to se ještě natáčelo na kazety a oni si to uměli přetočit a pouštěli pořád dokola. Pro dospělého strašný.
A jak říkáš. Každé dítě je jiné. Co chodím na nehty tak má holka malého kluka a ten dlouho absolutně bez zájmu a najednou začal sám a i v noci pohoda. Říkala že to bylo ze dne na den.
Nadruhou stranu si pamatuju jednu známou, ta měla kluka asi už 5 let a úplně klidně se pokadil. To už bylo takový hodně divný.

Moje děti se naučili v létě. Nechávala jsem je běhat nahatý a co chvíli je posadila na nočník. A chvála chvála veliká když se povedlo. No vojtovi byly dva když se narodila Káťa tak jsem se hodně snažila abych neměla dvě děti v plenkách. To ještě nebyly ty suchý a denně to prát to byla pro mámy silná motivace ty děti na nočník dotlačit.