Tak s tím jsem se nesetkala ani u jednoho miminka. Asi bych se taky lekla.

Tak tohle musel být dobrý zážitek, já bych na tvém místě taky panikarila taky o tomhle jsem doteď nevěděla

já stejně vůbec dotedka nechápu ten mechanismus... vlastně od začátku. Si to vemte.... odebrali ze mě vajíčko, z manžela spermii..nějak to spojili... vypěstovali embryo a zamrazili.... čímž zastavili to dělení... pět let byla v mrazáku. Pak vyndali, rozmrazili.... ono to pokračovalo v růstu, prostě jakoby nebylo zmrzlé.... to je naprostý sci-fi už jen si to představit..jak? Jak je to možný? A pokračuje dál - dobře, vypěstují to někde v petriho misce po rozmrazení na určitý počet buněk, mezitím ze mě hormonama udělají živý inkubátor, že jo... dobrý, potud chápu. A nějakým organickým lepidlem - samozřejmě za těžké prachy - aby se to lépe chytilo... to přilepí do dělohy. Potud chápu. I když blbě, tak chápu. Ležíš na koze při vědomí a dlouhou jehlou přes čípek do dělohy a PŘILEPÍ tam tu rozmrazenou pět let starou zmrzlou...cosi.... na ultrazvuku to vypadalo jako blikající hvězdička. A ted.... už je to jen na náhodě, přírodě, pánubohu? Možná trochu na mě... na shodě okolností, já to prostě nejsem schopná pochopit. Jak je to vůbec možný? Že se chytila, rostla, držela se,....... a je z ní čtyřletá demoliční entita.

A těhotenství nechápu vůbec. Ono to prostě žije ve vodě... dýchá to vodu, škytá to, plave to...... najednou to má srdce, ten tep je jak splašený svišť ... pak ti dají fotku, kde vidíš i tvář... dále další sci fi.... genetické testy..já nechtěla odběr plodový vody, nebojím se bolesti, mám vysoký práh, nebála jsem se ani o ten plod, protože jsem si řekla, že jestli mám potratit po jehle do plodové vody, tak to asi mělo tak být, nicméně mi nabídli alternativu, samozřejmě placenou, vyšetření z krve. Z mojí krve, kde byla i její krev..chápete to někdo? Další věc, co si prostě nejde nijak představit.... měla jsem v krvi dvě krve. Její a mojí. A z mojí krve vyšetřili tu její krev. Jak je to možný? Nedávám to dotedka Pak už je to dítě hotový, že jo, čeká se.... ono už tam má málo místa, takže různě se točí, kope a tlačí na močák (já s odpuštěním chcala jak hárající fena,,neustále).... a ted... jak jako, z vody ven a dýchat kyslík.... jakým způsobem? Jak je to možný se opět ptám, že je to vodní tvor, že jo... a najednou je na vzduchu a dýchá? Co všechno se prostě stane, jak je to vše naprosto neskutečný. Nechci říct zázrak, ale totální Matrix. Dotedka to absolutně nechápu. Hlavně to početí. To je hraní si na Boha na třetí tedy....

Nic, se omlouvám, jen takový postřeh...

Každý dítě je zázrak. Jen prostě napříč historií si vždycky někdo myslí že žena je zlo (čarodějnice) že si může na naše děti dělat nárok a posílat je do války. Když vidím k čemu to tu spěje, si říkám že bych snad raději synovi zlámala nohy než aby ho někdo hnal do války. I když je dospělý tak je to pořád můj chlapeček, kterého jsem v bolestech rodila. A nenechám ho takhle zneužít.
Asi to sem nepatří, ale kolem je teď tolik zla a trápení.
Holky zlatý, sobotu jsem skoro probrečela bezmocí. Uhlí co ještě před dvěma lety stálo 560 metrák, tak dneska 1580. Mě fakt napadlo že tohle už nedám. Buď ráda, že máš tu malou pižďuchu, já se taky když je nejhůř koukám na vnučku, že kvůli ní tu ještě chci být.
Ještě že mám hodné sousedy a když jednu do Polska tak mi taky udělají nákup, jinak bych to nedala. Je fakt blbá doba. A i proto mě tak štve, že ta ulice už není tak pohodová, mám starostí nad hlavu a ulice už je samá starost taky.

Ja na tohle uz nemam taky zaludek. Mam dva brachy, kterym je pres 20 a nedokazu si predstavit, ze ted by byli nekde na fronte. Byt v jejich situaci, tak taky zdrham za hranice

Nejvic me fascinuje, ze tvoje dcera by vlastne mohla byt o 5 let starsi

Může slavit 2x